Slavkovský
ochranářský spolek

Iniciativa SOS … sucho!

Iniciativa SOS … sucho!

Jsme spolek, který má ve svých stanovách jako cíl ochranu přírody a krajiny dle Zákona České národní rady o ochraně přírody a krajiny č.114/1992 Sb. Není nám lhostejná situace v naší krajině, ve Slavkově kde žijeme, kde budou žít naše děti. Nabízíme proto naše odborné znalosti, podpořené znalostí krajiny a přírody k využití pro volenou samosprávu i městský úřad. Byli bychom rádi, kdyby se jimi městské orgány zabývaly a podle možností jich využívaly.

Zažíváme už čtvrtý rok intenzivního sucha a hlavně celoročně vysokých teplot, a to má dopad na vysychání toků zásadní vliv. Srážek je malé množství a přichází v jinou dobu než dříve. Když už padají, tak v přívalech. Navíc se změnila krajina, která vodu nedokáže zachytit. Vodní toky jsou napřímené. Na polích chybí meze. Používáním pesticidů hubíme půdní faunu jako třeba žížaly. Ty v půdě vytvářely póry, kam se voda snáze vsakovala. Používáme umělá hnojiva, která nedokáží vázat vodu a navíc se snadno vyplavují, takže při dešti stečou do potoků. V nich je málo vody, znečištění se špatně ředí a následně nám kvetou sinicemi rybníky. Abychom sucho lépe zvládali, musíme co nejvíce zachytávat vodu v krajině.

Rybníky a mokřady jsou na první pohled řešením, ale i ty vysychají. Mnoho jich už nemá přítok. Navíc voda v rybníce neznamená vodu v celé krajině, Žádný rozumný hospodář nebude vodu z rybníka v době sucha vypouštět do potoka. My vodu potřebujeme zachytit v krajině pomocí nápravou toků i vznikem nových mokřadů. Bohužel máme mnohé toky napřímené a s vybetonovaným dnem. U nás je to např. Nížkovický potok, Prostředníček na Polní/Luční. Povodí má fungovat jako houba, která vláhu nasákne, když prší a pak ji v období sucha vypustí zpět. Jenomže vybetonované dno je jako plochá deska. Voda po ní jen steče. Když je vody moc, způsobí to povodně, když málo, potok vyschne. Měli bychom většinu regulovaných toků revitalizovat, naše Litava je toho zářným příkladem. Nejenže je napřímená, Povodí Moravy ještě k tomu vodu nechává odtéci do Dunaje! A to přesto, že máme nové a funkční stavidlo. To je však neustále zvednuté. K čemu slouží? Nemáme snad právo na tuto vodu stejně, jako ti pod splavem?! Dobrý hospodář by stavidlo zjara zastavil a držel si vodu pro svou potřebu. V případě srážek by stavidlo jednoduše zvednul a hladinu vody reguloval-upustil.

NAVRHUJEME:
a) Jednat s Povodím Moravy o uzavření stavidel na jezech v Křižanovicích a hlavně u nás ve Slavkově. Hladina Litavy by se tím zvedla od stavidla Šestisplavu (1,8m) až k mostu u cukrovaru. Mělo by to významný vliv na rybí osádku v Litavě a výrazné zvýšení-stabilizaci spodní vody v okolí jejího toku. Letos jsme tímto opatřením mohli mít napuštěný mokřad Šámy (totálně vyschlý od června), nemuselo tak dojít k vyhubení vzácných obojživelníků a
tragické migraci labutích rodin (a nejen labutích). Nemusely téměř vyschnout mokřady 13 jezer a tzv. Větřák vedle areálu myslivců.

b) Jednat s Povodím Moravy, zda je nutné v takovém rozsahu sekat trávu na Litavě

c) Jednat s majiteli pozemků a POM o možnosti vybudovat oboustranný rybník (-y) na území Vážan nad Litavou a Slavkova. Připojit se/spojit se/ v této činnosti k obci Vážany nad Litavou. Zjistit na POM, jaké záměry má na tomto území a kdy dojde k naplnění plánovaných úprav na toku Litavy od Vážan po Újezd.

d) Revitalizovat – odbahnit v současné době zabahněné vodní plochy ve Slavkově (velký rybník, mokřad Šámy, tzv. Větřák vedle mysliveckého areálu).

e) Vytvořit další vodní plochy ve Slavkově:

* Odkoupením pozemku od Pozemkového úřadu mezi obchvatem a ČOV – VaK (347/4, 351/3, 350,1). Tento rybník by mohl být zásobován odtékajcí vodou z právě z ČOV!

* Vybudovat rybníček- mokřad v podmáčené lokalitě Klínek.

* Vybudovat mokřadní biotop v podmáčené lokalitě vedle obchvatu směrem na Hodějice. Projednat užívání – podzimním rozoráním majitelem ZD Rostěnice. Zjara, podle množství zamokření lokality, se rozhodnout o využití. Bude- li sucho, možno zemědělsky využít. Bude-li lokalita podmáčená, nechat ji k dispozici bahenním ptákům, zvěři a hmyzu k rozmnožování.

* V Ligarech na místě bývalého vodojemu, byla dříve, cca v 60-létech rozsáhlá mokřina. Nyní NÁMI, lidmi vysátá, odvodněná, je přesným opakem. Stálo by za to zjistit, jaký je stav podzemní vody a případně zde vytvořit rybník (napájený tzv. nebeskou vodou).

* Podporovat mokřad v podmáčené lokalitě v okolí prameniště Prostředníčku a přestat s jeho odvodňováním.

* Zamyslet se nad odkupem pole mezi Litavou a železniční tratí za obchvatem ve směru na Hodějice a vybudovat zde rybník s přímým napouštěním z Litavy se stavidly, kterými by se zásobovaly rybníky (tzv Kačeňák a následně i velký rybník). Vyřešil-by se problém s jejich napouštěním. Vnikl by zde i přirozený retenční prostor.

* Vytvořit-obnovit na Němčanském potoce bývalý Němčanský rybník (severně od průjezdu cyklostezky pod mostem na obchvatu)

f) Způsob zadržení dešťových vod odváděných ze střech.
Dešťová voda za střech zámku jde do kanalizace, ale bazény v zámecké zahradě se napouštějí vodou z vodovodu. Prověřit funkci/existenci bývalé „zámecké cisterny“ v areálu zámku(?). To samé platí pro vodu ze střech všech škol! Byla by z ní hezká jezírka třeba ve Svojsíkově parku, ve dvorech škol. Můžou sloužit jako užitková voda, ale i k okrase, ochlazení a ovlažení rozpáleného vzduchu i poučení při ekologické výuce. To samé je výzvou i pro firmy v průmyslových zónách Slavkova. Mohly a měly by zachytávat dešťovou vodu, která může sloužit jako užitková voda, a také vytvářet například jezírka, květnaté louky, výsadbu keřů a stromů apod. Inspiraci mohou najít ve f.Liko-S. Objemy dešťové vody odtékající kanalizací jsou obrovské, mohli by ji využívat i hasiči nebo TSMS k zalévání!

g) Zvážit nutnost sečení některých travnatých ploch „za každou cenu“. Sekat suché trávníky v 35 stupňovém vedru je nesmysl a plýtvání prostředky. Sekat plochu kolem kaple sv. Urbana není nutné často a na nízko. Žije zde spousta živočichů a nevhodným sečením jsou rušeni, nebo zabíjeni (koroptve, sysli, včely, motýli a jiný hmyz).

h) Sledovat, aby travnaté plochy v zámeckém parku nebyly koseny „na nízko“. Naopak zde je možnost představit nádherné květnaté louky. Přednosti: úspora PHM, čistá krása, potrava pro ptactvo a živočichy, pastva pro hmyz, hlavně včely! S první sečí začít až v červenci.

i) Časem nahradit prostředky typu Roundap/glyfosáty. Mezi příklady měst, která škodlivé herbicidy nepoužívají nebo výrazně omezují, bylo na nedávné konferenci Hnutí DUHA a Sítě ekologických poraden vyhlášeno, jako jedno z mála světlých výjimek, Brno. Veřejná zeleň města Brna ve svých městských parcích programově omezuje používání herbicidů už od roku 2012. Nyní používá glyfosát pouze na zatírání pařízků po kácení invazivních dřevin v objemu několika litrů ročně. A plevel odstraňuje mechanicky – sečením nebo ručním vykopáváním a vytrháváním.
Zdroj: https://brno.idnes.cz/plevel-pesticidy-horka-voda-brno-do9-/brno-zpravy.aspx?c=A171021_359583_brno-zpravy_krut

K datu 1. 1. 2019 je připraven Ministerstvem zemědělství zákaz plošného užívání glyfosátů

Toxický herbicid by měl zmizet i z parků a zahrad

Zakáže-li ministr zemědělství plošné používání glyfosátu v zemědělství, jak oznámily Lidové noviny, učiní tak velký krok ke snížení zátěže, kterou tento jedovatý a pravděpodobně karcinogenní herbicid poškozuje zdraví, přírodu i životní prostředí. Největší přínos takového kroku bude v zákazu tzv. desikace, tedy stříkání plodin těsně před sklizní. Stále by však zůstalo nebezpečné používání herbicidu pro údržbu veřejné zeleně v obcích a městech i individuální používání. Detailní britská studie zjistila, že použití glyfosátu k desikaci nepřináší žádnou nebo jen minimální výhodu, naopak může snížit výnos. Dále studie ukazují, že aplikace glyfosátu zvyšuje výskyt houbových onemocnění plodin. Zákaz desikace však nestačí. Dalším krokem by měl být zákaz používání glyfosátu na veřejných prostranstvích v obcích a městech, kde se s ním dostávají do kontaktu lidé, hlavně malé děti. Zcela bez glyfosátu se už obejdou některá města, například Louny nebo Mělník, od roku 2017 také Brno. Rizikové je také neprofesionální používání – tedy volný prodej přípravku v obchodech se zahradnickými potřebami. Klára Kyralová, expertka na potraviny a zemědělství Hnutí DUHA, řekla: “Vítáme slib ministra zemědělství zakázat plošnou aplikaci nebezpečného herbicidu glyfosát. To, s čím přichází, je jedním z nutných kroků, k nimž Hnutí DUHA vyzývá české ministry opakovaně. A budeme v tom pokračovat v případě, že by se zákaz pokusila odvrátit například mocná lobby velkých zemědělských podniků. Budeme také nadále žádat rozšíření zákazu i na aplikaci na veřejných prostranstvích, kde může toxický glyfosát zasáhnout například děti. Omezit je nutné také volný prodej přípravku pro neprofesionální používání.”

j) Město musí jednat a vytvářet tlak na zemědělce o úpravách půdních celků, omezení eroze, způsobu obdělávání půdy, pásů volné zeleně kolem polních cest, omezení používání glyfosátů, …

Ve Slavkově 25. 9. 2018

Petr Navrátil – předseda

Slavkovský ochranářský spolek


Plně s těmito opatřeními souhlasíme. Já mám jen jeden návrh a to zda by nešlo současný mokřad v jarních měsících více napustit, aby v případě sucha, které bylo letos nevysychal. K obdělávání půdy bych navrhoval, aby vláda vyplácela dotace jen těm zemědělcům, kteří budou provádět hlubokou orbu. Zdraví Vladimír Luža

Jiří Svoboda – předseda

         ZO-ČZS Slavkov u Brna